O obci

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1374. Název obce pochází od osobního jména Nemil. Dnes katastrální části Filipov, podle knížete Filipa Erazima z Lichtenšteinu, vzniklé rozparcelováním poplužního dvora v roce 1773. Po roce 1945 opět obce sloučeny.

V obci, jejíž část se jmenuje Filipov, leží i bývalý poplužní dvůr s tvrzí. Tvrz koupil od urozeného pána Ladislava Velena z Žerotína urozený vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu za 10 tisíc zlatých roku 1617. Roku 1623 ji zachytil Paulus Aretinus na své mapě Zábřežska již po renesanční přestavbě. Na přestavbě původní středověké tvrze, se podílela stavební huť působící v této době na moravskotřebovském zámku, později Tatenickém zámku s vlašskými kameníky a štukatéry v čele s italským stavitelem G. Mottalou de Bonnamone. Tvrz byla rozšířena ve čtyřkřídlou patrovou stavbu uzavírající nevelký poplužní dvůr, přičemž část její původní budovy byla zahrnuta do novostavby. Do současnosti se dochovalo středověké jádro s renesanční přestavbou dnes jedinou již přízemní budovou. Na tvrzi se vystřídala řada šlechtických rodů. Z nejznámějších můžeme jmenovat: Tunklové z Brníčka a Zábřeha, Trčkové z Lípy, Ladislava z Boskovic, Ladislava Velena z Žerotína, Kryštofa Huberka z Belnsdorfu; za těchto dvou majitelů byla tvrz renesančně přestavěna. Poslední šlechtický rod byli Lichtenštejnové.

Roku 1876 je na tvrzi zminován hostinec, ze kterého se dochovala řada pivních lahví i bývalý výčepní pult s evidenčním štítkem „majetek sladovny a pivovaru v Litovli“. Tato tvrz je ojedinělá svými interiéry, které mají dochovanou původní renesanční štukaturu, keletované omítky. V objektu tvrze se dochovala černá kuchyně, bílá kuchyně, rytířský sál, štukované panské pokoje. Na tvrzi je k vidění také řada archeologických vykopávek či kamenné fragmenty z maletínského pískovce. Sklep s původní 20 metrů hlubokou studnou (druhá asi 30 metrů hluboká, tesaná ve skále je na dřívějších prostorech zahrady před tvrzí, dnešní nová zástavba domů) a nad ní průjezd (sín) též bohatě renesančně štukovaný ve svornících s rozetami z pálené hlíny, kdysi bohatě malované.

V obci se nachází také dvě kapličky z konce 18 století. Ve 20. století byla postavena vodní nádrž na stejnojmenném potoce Nemilka. Na potoce kdysi býval mlýn původně patřící k tvrzi, zminovaný v kupní smlouvě z roku 1617. Později to byla kartáčovna.

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec spolu se svou částí Lupěné součástí města Zábřeh, poté se opět osamostatnila.

Heraldika

Obecní znak

Obecní znak vychází z kombinací pečetí obou místních částí (Nemile a Lupěné).
Znak má podobu polceného štítu odvozenou ze staršího Nemilského razítka, přičemž počet dvou znakových polí koresponduje s počtem dvou místních částí obce.
Heroldský figurální motiv třikrát vlnitě dělené vlnité paty štítu vykresluje polohu
obce na obou březích Moravské Sázavy.
Modrá barva ve znaku symbolizuje vodu, jelikož obcí protékají dva potoky a jedna řeka.

PEČETI A RAZÍTKA

Pečeť obce Nemile se popisuje a vyobrazuje v publikaci Miloše Melzera a Jindřicha Schulzce s kolektivem „Vlastivěda šumperského okresu“ vy dané v roce 1993. Na str.364 se zde dočteme, že „… obec používala pečetní znamení s položenou radlicí, na níž je stvol s pěti růžemi.“

Otisk popsané pečeti s opisem „DEDINA NIEMILA“ z období před konstitucí obecního zřízení se nachází v archivních fondech Státního okresního archivu Šumperk, podobně jako otisky pozdějších razítek obce z období obecní samosprávy:

Razítko doložené otiskem z roku 1886 mělo kruhový tvar.
Dvojjazyčný opis po obvodu razítka zněl: „GEMEINDE NEMILLE OBEC NEMILLE“. Obraz razítka byl tvořen polceným barokním štítem, v jehož heraldicky pravé (tj. Z pohledu pozorovatele levé) polovině se nacházela figura radlice, zatímco heraldicky levá polovina obsahovala figuru krojidla.

Razítko doložené otiskem z roku 1902 mělo rovněž kruhový tvar, avšak opis po obvodu byl pouze český – rozdělen hvězdičkami
na horní část „OBECNÍ ÚŘAD“ a dolní část „V NEMILE“.
I v tomto razítku vyplňoval pole obraz radlice a krojidla, tentokrát volně, bez polceného štítu.

Pečeť místní části Lupěné se v uvedené vlastivědné publikaci nezmiňuje - dokládá
ji však otisk v archivních fondech Státního okresního archivu Šumperk, z něhož je patrné, že obsahem pečetního pole byla figura raka, která se objevuje kontinuálně beze změny také na všech pozdějších razítkách od druhé poloviny 19.století až
do poloviny 20.století. Rak je vyobrazen rovněž i na kolku doloženém v roce 1886.

Současnost

Občanská vybavenost

  • Škola
  • Školka
  • kulturní dům
  • hospoda

Dopravní dostupnost

  • Spoj 1
  • Spoj 2
  • atd.